Morče domácí  (Cavia aperea porcellus)

Původním domovem morčete je Jižní Amerika, konkrétně Peru, Chile, kde si je v dávných dobách indiáni chovali jako domácí mazlíčky.  Do Evropy byla dovezena kolem 16. století a jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v Anglii.  Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát denně. Nejdůležitější složkou potravy je seno. Je to hlavní zdroj vlákniny (která je pro morče velmi důležitá) a zároveň si morče neustálým přežvykováním stébel obrušuje stoličky. Nejpotřebnějším vitamínem pro morčata je vitamín C, který si stejně jako člověk  neumí samo vyrobit a proto .jej musí získávat z potravy. Čerstvá tráva je další velmi důležitou složkou potravy. V teplém období by měla morčata dostávat trávu každý den. Je pro ně důležitým zdrojem vitamínů. Nesmí chybět tekutiny, kterých se můžou kdykoli napít. Nevhodným krmením jsou pak některé směsky prodávané ve Zverimexech protože morčaty by neměla žrát sušené mléko, živočišné moučky, luštěniny, různé druhy semínek (např. slunečnice, kukuřice), ořechy a výrobky obsahující mléko. Morčata jsou jinak velmi oblíbenými chovanci, patří mezi oblíbené domácí mazlíčky a protože většinou nekoušou, jsou vhodná pro děti. Naše známé morče domácí, domestikovaná forma jihoamerickéhohlodavce morčete divokého (Cavia aperea).